Cestuj dokud můžeš, pak už bude pozdě. Stačí chtít a pak to jde. Nejhorší výmluva je "Já nemám peníze", ale pak prokalit prázdniny to není problém

Malajsie

10. prosince 2009 v 13:03 | Martin Opolecký
trochu netradičněji popíši jenom navštívená místa bez jakékoli časové souslednosti



Taman Negara

Celé Kuala Lumpur vyráží ve čtvrtek pryč z města, v pátek je svátek a tak využívají možnosti prodlouženého víkendu. Vyrážíme i my. Samozřejmě, že všechny autobusy do Jerantutu jsou plné, a tak se do přístupového města do národního parku nedostáváme. Našli jsme místo v posledním autobuse jedoucím do Tamerlohu, abychom si to alespoň trochu neblížili. V Tamerlohu jsme však po dvou hodinách nevystoupili - čekal jsem na nádraží, ale to nepřišlo a my jsme přejeli celé město. Po 20minutách, kdy jsme jeli stále dál z města, a ještě k tomu velice nepříznivým směrem se ptáme řidiče, kdy že tam budeme..... Naštěstí jede na konečnou, tam to otáčí a jede zpět do našeho města, v jehož okolí bydlí. Cestou zpět zkouším konverzovat s indickým řidičem, který pak mě a Zuzu zve na večeři. Po 4 hodinách jízdy (místo po 2) vystupujeme, nacházíme ubytování a asi v 11hodin pro nás přijíždí indický řidič a jedeme do nedalekého města se najíst. Nebyla to večeře, ale žranice a tak se spokojeni vracíme do postele.

Ráno o svátečním dnu zjišťujeme, že se všichni muslimové dneska pouze modlí, a že tedy do parku autobus nejede. Nakonec se dopravujeme tágem do Jerantutu a dalším dále až do parku - celkem asi 160km tak zvládáme rychle, i když trochu dráže, a jsme v Kuala Tahan již před desátou hodinou. I zde je vše zavřeno a tak nakupujeme proviant na cestu a noc až na druhém břehu v jediném předraženém mini marketu.
V 11 vyrážíme na jedenácti kilometrovou "procházku" džunglí ke Kumbang Hide (pozorovatelna zvěře v džungli), kde chceme přenocovat. Po dvou kilometrech upravené cesty se podmínky zhoršují. Asi na 3km potkáváme starší dámu, která nám sděluje, že je na cestě hrozně pijavic. Haha, šla v teniskách a tříčtvrťákách. To my máme pohorky a dlouhé kalhoty a tlusté ponožky. Věděl jsem, že by se mohla nějaká objevit, ale Zuzce jsem to raději neříkal. O to byla nadšenější, když je sama začala objevovat... nejdříve na zemi, pak na botě a nakonec i pod ponožkami. Nutno říci, že si po chvíli na jejich přítomnost zvykla. Po 3hodinách chůze už každým krokem doufáme, že uvidíme Kuala Trenggan, jediný resort cestou, od nějž už je to pouhé dva kilometry. Jsme celkem mrtví, džungle nás zmáhá. Po 4 hodinách náznak civilizace, bohužel to byl pouze domorodý, kočovný kmen. Koukají na nás stejně nevěřícně jako my na ně. Sotva se již belháme. Přemýšlíme, že to v resortu zabalíme a buď pojedeme zpět lodí a nebo se tam ubytujeme a na pozorovatelnu a noc v džungli se vybodneme. Po 5 hodinách dorážíme do 9 km vzdáleného resortu, který už je však řadu let opuštěn, mohli to někam napsat... Vše se rozpadá, a nikde ani noha. Nezbývá, než po odpočinku znova vyrazit na cestu a zdolat poslední dva kilometry. Během odpočinku vyndaváme a upalujeme všechny zakousnuté pijavice, a není jich málo. Zuzka ždíme z ponožek krev z kotníků a rozmasakrovaných pijavic. Poslední úsek cesty už byl ok a za další hodinu už jsme u pozorovatelny, kde se nestačíme divit. Uprostřed džungle jsme rozhodně nepočítali s něčím jako je sprcha. Přišla v hod, stejně jako to, že celá pozorovatelna je jen pro nás.

Po západu slunce není už co pozorovat a tak zkoušíme usnout za strašlivého rachotu, který vydává zvěř všude kolem. Na dřevěné posteli se nespí nejlépe, na což nadává hlavně Zuzka, která se moc nevyspala.
Ráno po snídani se vydáváme stejnou cestou zpět. Nepřijde nám to už ani tak strašné jako předešlý den. Cestou potkáváme 2 skupinky (celkem 5 lidí), kteří míří na místo, kde jsme přenocovali my. Jinak ani noha.
Autobus v Kuala Tahan jsme už nestihli, a tak se zpocení, smradlaví (já) a krvaví (Zuzka) jdeme ubytovat a nalézt něco pořádného k nadlábnutí.
A co jsme si odnesli? Obrovský zážitek -
  1. nikdy nepodceňovat ani malou vycházku džunglí. Vše je zdlouhavé a hrozně namáhavé a vysilující.
  2. pijavice nejsou až zas takové zlo. Po pochodu tam jsme měli oba úplně krvavé kotníky. Nic je nezastavilo, měl jsem je i v botách - procházeli ponožkami. Naštěstí, nebo bohužel, to nebolí a tak si jich člověk třeba i hodinu nevšimne. Napočítal jsem 16 krvavých stop.
  3. zvířata kradou - něco jako veverka mi na posedu vzala snídani a opice v resortu svačinu. Pouze varan byl v klidu a raději se klidil stranou z cesty
  4. musí se to zažít na vlastní kůži

Melaka

Z KL jsme vyjeli okolo osmá ranní a před desátou byli v Melace. Z nádraží pak stačilo vzít autobus číslo 17 a ocitli jsme se v srdci města. Nejdříve jsme prošli koloniální část, samozřejmě včetně pevnosti a kostela na úpatí kopce. Všude nás zvali na projížďku v různě vytůněných rikšách - s květinami, v podobě vlaku a i s vlastní repro soustavou - kýč na entou.
Druhá část prohlídky nás zavedla do čínského města, kde jsme nejdříve vyměnili peníze a poté prolezli křížem krážem všechny náboženské stavby. Některé byly opravdu fascinující. V jednom chrámu jsme dokonce dostali mandarinky, asi jich měli při obětování přebytek. Na oběd jsme však raději vyšli z čínské čtvrti, jelikož jsme považovali všechny restaurace moc turisticky zaměřené. Nakonec jsme jedli pouze kousek od centra v nějaké asi indonéské restauraci.



Cesta na autobusák nám trvala skoro hodinu, autobus jezdil po všech čtvrtích a projel celé město asi dvakrát... Museli jsme se hodně přemáhat, abychom neusnuli a nádraží nepřejeli. V autobuse do KL jsme se už takto trápit nemuseli :-)




Penang

Jednodenní letecký výlet z KL na ostrov Penang. Vstávali jsme před 4 hodinou, abychom byli před šestou na letišti. Batohy jsme nechali v Kuala Lumpur na KL Sentral a jel jsem pouze s foťákem. Na letiště jsme dorazili v pohodě, ale na check-inu měli Malajci nějaké zmatky a trvalo to trochu déle. Než jsme pak prošli všechny kontroly tak nám zavřeli gate a myse s dalšími cestujícími již nemohli dostat do letadla. Nebyla to však naše chyba a tak nás posadili na další letadlo, které vzlítalo o hodinu a půl později.
V půl desáté jsme na ostrově a první kroky vedou do Snake Templu, který je cestou do Georgetownu. Bohužel všichni hadi v okolí už jsou pěkně za mřížemi, aby je turisté viděli. Udělali tam i hadí terárium s hady z celého světa, včetně 10m dlouhého hroznýše, želv, opic a králíků. V Georgetownu končíme a začínáme na autobusové zastávce Kotmar, odkud vyrážíme na nejrůznější chrámy a budovy, samozřejmě s nutnou zastávkou na jídlo - tentokrát v čínském duchu. Za vyzdvižení určitě stojí Khoo Kongsi - nejdříve chrám a poté sídlo zámožné čínské rodiny. V jiném chrámu jsme dostali lekci o obětech a architektuře, a protože nám zbývali ještě asi dvě hodiny, jeli jsme z Kotmaru na obrovský budhistický chrám za městem Kek Lok Si, kde potkáváme tam "partu" mnichů s kterými jsme letěli již letadlem. V půl šesté jsme poslední, kteří se dostali lanovkou až k 36m vysoké soše.
Poté už jen sbíháme dolů na autobus, který nás veze zpět do města, abychom vzali další, tentokrát na letiště. Jedeme dříve, aby nám to zase neuletělo... V bufáči na letišti si objednáváme jídlo, ale pro nedostatek času bereme nudle s sebou a jíme je před vstupem do letadla.
V KL na nás čeká kulturní a hygienický šok. Vyzvedáváme si naše zavazadla a poslední dva dny v Malajsii máme ubytování v Hiltonu.





KUALA LUMPUR

Prohlídku KL jsme měli rozfázovanou do několika etap. První den byl spíše projížďkou autem z hotelu na hotel, shánění autobusového lístku do Jerantutu (nakonec do Tamerlohu) a jídla. Jediné, co jsme mimo tento program stihli, byl hinduistický chrám v jeskyni Batu Cave, do nějž se musí vystoupat po dlouhých schodech. Rozlehlost chrámu (jeskyně) je ještě k tomu dotvářena gigantickou pozlacenou sochou před schodištěm. Kromě oltářů se v jeskyni nachází značné množství opic.
Druhá etapa byla po příjezdu z Taman Negara. Na dvě noci jsme se ubytovali přímo na Pudaraya street, tedy v srdci čínské čtvrti. Jelikož jsme přijeli brzy ráno, měli jsme na KL celý den. Nejdříve jsme šli do indické čtvrti v okolí Masijid Jamek, kde jsme viděli vše až na tu mešitu....(byl jsem v okolí celkem třikrát a nikdy se netrefil do otvíračky. A stejně by mě dovnitř nepustili - stejně jako v arabských zemích). Pak jsme šli až k Chow Kit, kde jsme prolezli místní trh a do Sikhský chrám. V podvečer jsme byli zase zpět v chinatownu, kde jsme kromě brouzdání po trhu a samozřejmého jídla navštívili i všechny okolní chrámy
Třetí etapa proběhla po jednodenních výletech do Melaky, Penangu a po ubytování v Hiltonu.
Ráno jsme strávili ¾ hodiny na snídani - narvali jsme se k prasknutí a odjeli jsme si vyzvednout lístky na skibridge v Petronas Towers. Dostali jsem je až na 4:15 a tak se chvíli touláme okolo v parku a fotíme tyto malé budovy. Chtěli jsme jít i na KL Tower, ale lístky se daly koupit pouze v balíku s jinými hovadinami, a tak jsme tam koupili pouze med a odešli do indické čtvrtě na čaj, abychom konečně napsali pohledy...




Po odeslání se jdeme na chvíli uklidit na hotel a ve 4hodiny jsme již v Petronas Tower a shlížíme z mostu do rokle pod námi. Zpět jdeme přes čtvrť snobských hotelů a před poslední návštěvou čínské čtvrti večeříme někde u Indů a pak hned za rohem se dojídáme v čínské vegetariánské restauraci. Nakonec utrácíme poslední ringidy na trhu a jdeme jako socky pěšky na Hilton, kde se už večer těším na snídani... Jo tento pobyt jsem celý prožral:-) Druhý den dopoledne hustě prší a tak již nikam nejdeme (tedy až na tu vytouženou snídani) a ve 12 hodin jedeme zase na letiště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | E-mail | Web | 12. prosince 2011 v 14:58 | Reagovat

Jo jo , moje řeč

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama