Cestuj dokud můžeš, pak už bude pozdě. Stačí chtít a pak to jde. Nejhorší výmluva je "Já nemám peníze", ale pak prokalit prázdniny to není problém

Krušné začátky při dosahování mužného cíle

29. října 2008 v 11:01 | Martin |  Železný muž
Říjen 2007

Tak jak jsem si slíbil tak jsem splnil. Po dovolené jsem v polovině srpna začal s "přípravou" na zdolání železného muže. Začátek byl velice krušný, prvé dva klusy jsem neuběhl více jak dvacet minut v kuse a po 50km na kole jsem se doma klepal. Po týdnu , neboli dvou výklusech, jsem zkusil něco naběhat a dokonce i najezdit v Sušici, z bývalými spolu-atlety. Nutno podotknout, že jsem tam dokonce jak běhal, tak jezdil. Na kole se spíše plazím než jedu a to se nezmiňuji o tom, když musím náhodou jet do kopce. Na konci týdne jsme s Ešpim zkusili první dlouhý běh - 8,5km. Nebudu se zmiňovat o čase ani o tom kolik mi můj bývalý trenér nadělil, protože rozhodující bylo, že jsem to uběhl. Přeci jenom to bylo 21x více než co jsem jako atlet běhal.
V září se tréninky nezměnili - pouze kolo a běh. Celý měsíc chodím jak "namrdaný kačer". Proč? Jdu si zaběhat na 40-70minut a ráno se pak nemohu postavit na nohy z důvodu svalové bolesti. OK, dnes bez běhu a tak jedu s taťkou na kolo (nutno podotknout, že ta jízda rozhodně není taková pohodička jako když jsem si jezdil sám - vždy těch cca 70km odvlaji za ním a o střídání nemůže být ani řeč. To by mě už doopravdy zabilo), v polovině už necítím bolest nohou kvůli běhání, ale kvůli kolu. Večer jsem totálně hotovej, stejně jako minulý den. Ale přeci jsem si dal cíl a tak musím něco dělat, skousnout a vydržet a jelikož je hezky tak se jdu znova projet. Je to ještě horší, nežli včerejší den. Nemám sílu ani náladu mluvit a kolo v mysli i ve skutečnosti odkládám do rohu. Zase až za nějakých pár dnů, až dostanu náladu a vylížu se z toho. A tak si jdu raději další den zaběhat. A co mne čeká? To stejné jako vždy - bolest.
Konec září, Obora hvězda, další maximum, závod na 10km. Jiří Kabelka, Ešpi, Já, Štefi. Když pominu Jirku, který je trochu jinde tak mi Ešpi už nedal těch Xminut, ale pouze minutu a 10sec a i čas už se tak nebojím publikovat, i když....40:51. Jednou to pod těch 40 stáhnu. Teď se ale musím soustředit na 18.10 - maraton ve Stromovce.
Uběhl jsem už dokonce půl maraton po 5minutách na kilák. Bohužel mě 5 dnů před maratonem skolí nějaké viróza a tak se start odkládá na neurčito, možná je to ale dobře....
Přes září i říjen se pokouším (poněkud neúspěšně) chodit alespoň dvakrát týdně na kolo. Kdyby nebylo společnosti taťky a víkendových cyklistů od mostu(a hlavně těch starších 50-70let, kterým dokonce i stačím) tak bych do teď najezdil tak 400km, takhle mám na konci října těsně pod 2000km. To není nic moc, ale lepší nežli Štěfiho 20km a Ešpiho pár projížděk na rotopedu.
Ano, ještě ani zmínka o plavání. Kámen úrazu. S vodou si netykám(e). Vodu jedině padající ze sprchy a to ještě horkou. Za tři měsíce jsem naplaval přesně neuvěřitelných 6km. S takovou se v té nádrži utopím a celý cyklistický a běžecký trénink tak bude na hovno... Proto jsem si koupil permici do přeplněného podolského bazénu Už jsem tam jednou byl!!!!

Jo dnes další závod, a zase nejdelší v životě - 10,450km. A za čas se nestydím, naopak, jsem hrdý - 40:44. Nic mi na tom nezkazí ta skutečnost, že závodím s okolo dvakrát staršími lidmi (vždyť na kole do kopce skoro nestačím třikrát starším....), stejně staré nevidím, a to ne proto, že by byli za mnou....
Za první čtvrt rok patří speciální poděkování Jiřímu, bez kterého by byli klusy ještě nezáživnější než jsou s ním a taťkovi za jeho ochotu čekat na mne na každém kopci než se vyhrabu na vrchol.

No myslel jsem, že ten začátek tak bolet nebude. Koncem října jsem se alespoň zbavil těch namožených svalů, přeci jenom už jsem si snad zvykl na jiný pohyb.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fabian Fabian | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 5:26 | Reagovat

Fajn blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama