Cestuj dokud můžeš, pak už bude pozdě. Stačí chtít a pak to jde. Nejhorší výmluva je "Já nemám peníze", ale pak prokalit prázdniny to není problém

Jak jsem se chtěl stát (stal?) muŽem

21. dubna 2008 v 9:55 | Martin |  Železný muž
Duben 2007
Kde to vlastně začalo? Někdy když nám bylo nějakých šestnáct či sedmnáct let a zkoušeli popobíhat mezi jednotlivýma kalbama na slavném kolínském soustředění. Neboli v chlapeckých letech zaplněných mužnými keci, přeháněním a povídačky. Někdy tehdy jsem, možná jen tak do větru, pronesl, že jednou až skončím s atletikou tak chci dokončit Ironmana. Tehdy jsem ho měl naplánovaného na věk okolo třicítky. Do této doby se datuje zrození snu, snu který rozděluje lidské samce na muže a muŽe.
Podle plánu z šestnácti let jsem už asi definitivně skončil s dráhovou atletikou a i když mi není třicet, na dveře mi začal klepat ten starý známí sen. Nejsem člověk uzavřený a tak jsem mu ve Francii na podzim roku 2007 pootevřel vrátka, v kterých jsem ale nechal zastrčený bezpečnostní řetěz. Rodiče mi už jako malému kladli na srdce abych neotvíral dveře neznámým. Při rozpravách přes dveře jsem ho poznal natolik, že ho mohu pozvat dál. Ale ne v tuto dobu, ve Francii jsem na to ještě nebyl připraven - chybělo kolo na společné vyjížďky a ještě lépe někdo třetí, který by doplnil dvojici Ironman a já.
Při čekání na druhou návštěvu jsem našel i někoho kdo bude se mnou, až ho postím domů - co kdyby se náhodou něco přihodilo... Ten druhý by snad měl být Martin Ešpandr, dlouholetý spolu atlet, trenér a kamarád.
Ešpi se návnady chytil a tak jsme jako malí kluci začali na jaře 2008 plánovat co a jak, abychom mohly na přelomu jara a léta 2009 při pokusu o zdolání tak nesmyslných dálek nezdechli a došli (doběhli) se ctí. Do týmu doufám ještě přibereme mého taťku (kvůli jeho nevyčíslitelným čtvrtstoletí přesahujícím zkušenostem z cyklistiky a samozřejmě nejenom kvůli tomu), přítelkyni Zuzku (kvůli těstovinám, které umí uvařit a hlavně kvůli novému řidičskému průkazu), pár plaveckých tréninků nám snad dá jeden z mých mladých bratranců sžitých s vodou a možná i některé Ešpiho spolužáky z "Vokovické Sorbony", který dělá triatlon. Hrubý výčet, který se rozhodně rozroste během skoro roční přípravy.
Jo a co to vlastně ten Ironman je? Odpověď jednoduchá - 3,8km ploužení ve vodě 180km v sedle a 42,135km na nohou. Jen tak pro pobavení pár čísel, neboli osobních rekordů. Plavání? Pamatuji si, že jsem jednou uplaval 2,5km, dva kiláky jsem s to v pohodě uplavat - samozřejmě kraulem. Problémem ovšem zůstává že v pětadvacítce a ne v otevřené vodě (rybník, moře...) V rybníku jsem plaval jednou jeden kilometr a bylo mi z něj dost šoufl... Kolo? 134km když jsem lehce zabloudil cestou z chaty domů. Jo bylo to s plnou zátěží na horském kole, jel jsem to celý den a celý večer mě z toho braly křeče. Na silničce jsem asi nikdy neujel více nežli šedesát kilometrů. Běh? Sice celý život závodně běhám, ale od čtvrtky k maratonu je dost daleko. Asi jsem nikdy neběžel více nežli hodinu v kuse, což je asi 13km. V závodě ne více než 6km a třeba už po Kunratické (3100m) velmi rád zvracím...(vyčerpáním?) Triatlon? Dvakrát jsem šel zkrácený 1-24-6km. Ano to je ten jediný závod, kde jsem plaval v rybníce a dokonce jeden z hodně mála kde jsem běžel takovou štreku jako 6km... No nic povzbuzujícího. U Ešpiho si nejsem jistý, ale myslím že nikdy neuplaval více jak 400m kraulem v bazénu, běžecky je na tom určitě lépe a kolo, to bude překvapení.
A kdy že začínáme? Termín nejasný, ale asi někdy v druhé polovině prázdnin. Do té doby ale samozřejmě sedět nebudeme:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Özcan Özcan | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 8:44 | Reagovat

Docela jsem o tom četl a souhlasím s tebou....

2 leftwich leftwich | Web | 21. června 2015 v 8:18 | Reagovat

nejlepší autopůjčka :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama